Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

• Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
  • 1 -výborný 
  • 2 - chvalitebný 
  • 3 - dobrý 
  • 4 - dostatečný 
  • 5 - nedostatečný 
• U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21. Může být použito širšího slovního hodnocení. O jeho použití rozhodne ředitel školy na základě písemné žádosti zástupce žáka. Přechází - li žák na jinou školu, je klasifikován podle odstavce 1.
• Při slovním hodnocení se uvádí:
  • a/ ovládnutí učiva předepsanými osnovami - ovládá bezpečně - ovládá - podstatné ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá 
  • b/ úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky 
  • c/ úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky
  • d/ úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností - dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
  • e/ píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podměty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné 
• Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: prospěl s vyznamenáním / není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším, než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré/ prospěl / není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný/ neprospěl / je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný/
• Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval
• Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň prospěl.
• Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
• Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionálního přezkoušení.
• Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm “nedostatečný“, ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dni skládat nejvýše jednu opravnou zkoušku. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.

Hodnocení klasifikace chování

• Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání pedagogické rady. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
• Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka

   
  Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

   

  Stupeň 1 (velmi dobré) - Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

  
  Stupeň 2 (uspokojivé) - Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřního řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Vyvolává konflikty a na opakované upozornění nereaguje. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

  
  Stupeň 3 (neuspokojivé) - Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Má konflikty se spolužáky i učiteli. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena bezpečnost nebo zdraví jiných osob. Nereaguje na opakované upozornění.

Výchovná opatření:

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

• Pochvala ředitele školy - uděluje ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby po projednání v pedagogické radě. Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
• Pochvala třídního učitele - uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy. Pochvalu uděluje za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Písemná pochvala se uděluje formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení.

• Napomenutí třídního učitele - udělí třídní učitel za opakované drobnější přestupky proti školnímu řádu
• Důtka třídního učitele - udělí třídní učitel za závažnější kázeňský přestupek. Udělení oznamuje tř.učitel řediteli školy.

Důtka ředitele školy - udělí ředitel školy za závažné nebo opakující se kázeňské přestupky po projednání v pedagogické radě. Ředitel nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Udělení přísnějšího opatření není podmíněno udělením předcházejícího mírnějšího opatření. Během jednoho klasifikačního období může být uděleno více stejných opatření k posílení kázně za různé kázeňské přestupky – tzn., že např. třídní důtku může udělit třídní učitel i několikrát za klasifikační období, jedná-li se o různé přestupky stejné váhy.

Výstupní hodnocení

• Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání. Výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o:
  • a/ možnostech žáka a jeho nadání 
  • b/ předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka 
  • c/ chování žáka v průběhu povinné školní docházky 
  • d/ dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka
    
• Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělání na střední škole. V případě podání přihlášky do oboru vzdělávání, kde je součástí přijímacích zkoušek talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

Pravidla pro sebehodnocení žáků

• Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.
• Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.
• Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.
• Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál
• Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
• Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
• Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu.
• Známky nejsou jediným zdrojem motivace.